Kam s dětmi o víkendu?

Připravili jsme pro vás několik tipů na výlety v rámci Jihomoravského kraje.

 

Lesnický Slavín

Lesnický Slavín je soubor památníků a upravených studánek rozmístěných po lesích okolo Adamova, v prostoru mezi Vranovem, Blanskem, Křtinami a Brnem. Byl budován od konce 20. let 20. století Vysokou školou zemědělskou v Brně, řada památníků v tomto prostoru je však ještě starší. Svým umístěním v dlouhodobě cíleně komponované a promyšleně lesnicky využívané lesnaté krajině a kulturně-historickým i krajinářským významem přesahuje hranice ČR. Mezi nejnavštěvovanější památníky patří Máchův památník či Památník umučených lesníků u Adamova. V současné době se ve Slavíně nachází více než 70 objektů, které kromě své turistické a kulturní hodnoty nezřídka slouží i jako kulisa pro pořádání různých kulturních a společenských akcí. V oblasti se dále nalézá několik menších arboret a celá řada dalších kulturních památek. Územím Lesnického Slavína prochází řada naučných stezek, turistických tras KČT a cyklotras, s významnějšími přestupními uzly v Adamově, Bílovicích nad Svitavou, Křtinách, Útěchově a Vranově. Všechna místa jsou dostupná příměstskou dopravou Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje.

 

Slavin

 

Mariánské údolí

Mariánské údolí se nachází převážně na východním okraji katastrálního území brněnské městské části Brno-Líšeň, ale zasahuje i do katastrálních území Mokrá u Brna a Horákov a Ochoz u Brna. Údolím protéká potok Říčka, který zde vytváří meandry a na němž bylo v letech 1953–1967 vybudováno pět údolních nádrží: Pod Hádkem, rybník Pod Hornekem, U Kadlecova mlýna, Pod hrádkem a U Muchovy boudy. Tři největší nádrže měly původně zásobovat vodou cementárnu v Mokré. Dále se zde nachází několik mlýnů a výletních restaurací, z nichž nejznámější je Muchova bouda. Po obou stranách údolí se nacházejí lesy. Celé údolí je průjezdné jak na kole, tak autem s povolením. Za komunizmu bylo údolí přejmenováno na Gottwaldovo údolí. Ve zdejším areálu, k tomu účelu po druhé světové válce vybudovaném, byly SČSP každoročně koncem června pořádány manifestace práce a socialistického budování, kterých se zúčastňovali komunističtí funkcionáři, vystupovala zde i celá řada zpěváků a bývaly tu i různé pouťové atrakce. Na severu Mariánského údolí, na toku Říčky, se nachází také několik jeskyní: Pekárna, Švédův stůl a Ochozská jeskyně.

 

Mariánské údolí

 

Údolí Říčky

Údolí Říčky je přírodní rezervace v jižní části Drahanské vrchoviny v chráněné krajinné oblasti Moravský kras, jižně od Ochozu u Brna v Jihomoravském kraji. Rezervace byla vyhlášena roku 1990 a rozkládá se po obou stranách potoka Říčky na ploše 141,27 ha. Důvodem ochrany je výskyt přirozených lesních a lesostepních porostů s teplomilnou flórou a faunou a četné krasové jevy a jeskyně, z nichž nejvýznamnější jsou 1750 metrů dlouhý systém Ochozské jeskyně a Hostěnického propadání nebo významné archeologické naleziště z doby lovců sobů – jeskyně Pekárna. Přírodní rezervací vede naučná stezka.

 

Údolí říčky

 

Obora Holedná

Obora Holedná je účelové myslivecké zařízení na území statutárního města Brna. Slouží k chovu muflonů a daňků, součástí je několik jezírek, malá obora s divokými prasaty a několik odpočinkových altánů a také tudy vede značená naučná stezka. Obora je výjimečná svým umístěním uvnitř velkého města, nachází se mezi sídlišti Jundrov, Kohoutovice a Bystrc. Obora zaujímá plochu 327 ha, rozkládá se okolo kopce Holedná v kohoutovických lesích. Při klidném pohybu skrze listnatý les zde mohou návštěvníci spatřit nejenom muflony, daňky a jeleny, ale i rozličné druhy ptáků. Žijí zde především datel, žluva a strakapoud. Ve vodních nádržích se usadily i kachny, ryby a obojživelníci. Oborou prochází tři turistické značky různých obtížností, a to modrá, žlutá a zelená. Nejvyšším bodem obory je vrch Hobrtenky s nadmořskou výškou 405 m n. m. V roce 2017 byla otevřena interaktivní naučná stezka Holedná, která vede okolo výběhu prasat. Jde o deset stanovišť s informačními tabulemi a herními prvky.

 

obora-holedná

 

Rozhledna Babí lom

Babí lom je rozhledna nacházející se na stejnojmenném skalnatém hřebenu nad obcí Lelekovice v okrese Brno-venkov.

 

Rozhledna Babí lom 2

 

Rozhledna Akátová věž

Na kopci Výhon východně od Židlochovic stojí rozhledna, které se říká Akátová věž. Ne nadarmo: je totiž postavena z akátového dřeva. Rozhledna má kruhový tvar, je vysoká 18 metrů a na její vrchol vede točité schodiště. Z Akátové věže je 360stupňový výhled, kterému nic nestojí v cestě. Zahlédnout je odsud možné blízká města, ale i Pálavu, Novomlýnské nádrže, Bílé Karpaty, a pokud jsou podmínky skutečně ideální, dokonce i Alpy. K rozhledně vede od nádraží v Hrušovanech zelená turistická trasa přes Židlochovice a také naučná stezka v délce něco přes 4 kilometry. Hřeben hory kopíruje asfaltová cesta, kterou ocení hlavně cyklisté.

 

interest

 

Macocha

Propast Macocha je nejznámější propast v oblasti Moravského krasu a součást komplexu Punkevních jeskyní. Hloubka suché části propasti je 138,4 m, na jejím dně se nachází Horní a Dolní macošské jezírko. Propast se nachází v katastrálním území obce Vilémovice.

 

macocha

 

Býčí skála

Býčí skála je jeskyně nacházející se ve střední části CHKO Moravský kras, severně od města Brna, ve Křtinském údolí mezi městem Adamov a městysem Křtiny. Spolu s Barovou jeskyní a Rudickým propadáním tvoří po Amatérské jeskyni druhý nejdelší jeskynní systém v České republice o celkové délce přesahující 16 kilometrů.

 

Býčí skala

 

Nový hrad

Nový hrad je opravená zřícenina nad údolím řeky Svitavy mezi Blanskem a Adamovem v katastru obce Olomučany. Vznikl na místě staršího předsunutého opevnění tzv. Starého hradu, který posléze zcela nahradil. Z původního hradu se do současnosti zachovaly malé zbytky zdí, terénní deprese a dva široké příkopy, zatímco hradby Nového hradu stojí prakticky v původní výšce. Jihozápadně od Nového hradu se na druhé straně příkopu, kterým v současnosti prochází přístupová cesta k hradu, nachází dobře zachovalé vyvýšené obléhací stanoviště Uhrů opevněné příkopem a valem. Od roku 1964 je hrad chráněn jako kulturní památka.

 

Nový hrad u Blanska

 

Chráněná krajinná oblast Pálava

Chráněná krajinná oblast o rozloze 83 km² zahrnuje hřebeny Pavlovských vrchů, Milovický les a sníženinu jižně od něj až po státní hranici s Rakouskem. Pálava ochraňuje nejcennější biotopy druhově bohatých skalních, drnových a lučních stepí, lesostepí, teplomilných doubrav a suťových lesů vyvinutých na vápencových kopcích Pavlovských vrchů. Lesní komplex Milovického lesa tvoří teplomilné doubravy a panonské dubohabřiny se dvěma oborami pro chov zvěře. V nivě Dyje mezi Novými Mlýny a Bulhary se střídají lužní lesy s jinými mokřadními nebo vodními společenstvy. V roce 1986 byla chráněná krajinná oblast Pálava organizací UNESCO zařazena do mezinárodní sítě biosférických rezervací chránících ukázky nejvýznačnějších světových ekosystémů. Na území CHKO byla v roce 2004 vyhlášena ptačí oblast. Předmětem ochrany jsou populace čápa bílého, orla mořského, včelojeda lesního, strakapouda jižního, strakapouda prostředního, pěnice vlašské, lejska bělokrkého a ťuhýka obecného.

 

Pálava 2

 

Stezka Járy Cimrmana na Sýkoř

V Lomnici u Tišnova na jižní Moravě začíná naučná stezka, kterou si užijí hlavně příznivci českého všeuměla 19. století. Stezka je dlouhá asi 5 kilometrů a má několik zastavení, kterým se tady ale říká „plahočiny“, jak je vysvětleno už u první z nich s plastikou Nohy Járy Cimrmana. Na dalších zastávkách je možné seznámit se s Cimrmanovou sportovní kariérou, prohlédnout si jeho podobiznu nebo si přečíst ukázky z jeho divadelních her. Naučná stezka vede po žluté turistické značce z Lomnice k hájence pod vrchem Sýkoř a celou cestu stoupá do kopce. Začíná v Lomnici na náměstí přímo u zastávky autobusů, a tak se sem bez problémů dostanou i ti, kteří nemají vlastní dopravu. Kdo by si chtěl procházku prodloužit a nechtěl se vracet do Lomnice, může odsud pokračovat až do Nedvědice a na hrad Pernštejn. Komu by se nechtělo šlapat do kopce, má možnost začít v Osikách, kam jezdí autobus z Lomnice nebo z Tišnova. Procházka se sice prodlouží asi na 8 kilometrů, ale jde z kopce a po cestě je navíc možné navštívit i hezkou studánku Járy Cimrmana.

 

naučná stezka Járy Cimrmana

 

Svatý kopeček u Mikulova

Přírodní rezervace Svatý kopeček byla vyhlášena v roce 1946 na rozloze 37,2 ha k ochraně bradla z jurských vápenců nad Mikulovem. Svatý kopeček je jeden z kopců Pavlovských vrchů o výšce 363 m. Tvoří spolu se zvonicí a kaplí sv. Šebestiána významnou krajinnou dominantu nad Mikulovem. Menší kaple sv. Rosálie a kaple sv. Barbory se nachází za těmito dvěma dominantami. Kaple Božího hrobu zaklenutá kopulí je na turistické stezce v navazujícím lesním porostu.

 

Svatý kopeček u Mikulova

 

Ždánický les

Ždánický les je plochá vrchovina s rozlohou 470 km², nejvyšším vrcholem U Slepice 438 m n. m., střední výškou 270,7 m n. m. a středním sklonu 4° 54´. Nachází se na jihovýchodní Moravě v okresech Hodonín, Břeclav, Brno-venkov a Vyškov v Jihomoravském kraji. Sousedí s Litenčickou pahorkatinou, Dyjsko-svrateckým úvalem, Dolnomoravským úvalem a Kyjovskou pahorkatinou.

 

ždánský les

 

Vodní nádrž Nové Mlýny-střed

Vodní dílo Nové Mlýny je kaskáda tří přehradních nádrží na řece Dyji pod Pavlovskými vrchy na jihu Moravy, na rozhraní okresů Břeclav a Brno-venkov. Nazývá se podle stejnojmenné osady pod poslední hrází. Nádrže byly postaveny v 70. až 80. letech 20. století, aby zamezily každoročním záplavám a zvýšily intenzitu zemědělské výroby. Hlavním důvodem výstavby byly plány socialistického hospodářství na rozsáhlé systémy zavlažovacích kanálů.

 

Vodní nádrž Nové Mlýny-dolní nádrž

 

Naučná stezka Brána do Římské říše

U Pasohlávek na břehu novomlýnských nádrží si návštěvníci jižní Moravy mohou projít historicky zaměřenou naučnou stezku. Naučná stezka Brána do Římské říše byla otevřena teprve před několika lety a přesto, že je dlouhá jen 1,5 kilometru, vešlo se na ni hned 10 zastavení. Prostřednictvím informačních tabulí se zájemci podívají na místa jedinečných archeologických nálezů Hradiska u Mušova, jediného bývalého římského tábora na celé Moravě. Dozví se, že na místě dnes již zaniklé obec Mušov na dně dnešních nádrží byla před 2 tisíci lety vybudována mohutná pevnost s lázněmi, později tady byly objeveny cihly, římské mince, keramika, ale například také legionářské brnění. Naučná stezka začíná přímo u kempu Merkur v Pasohlávkách, kde se mohou ti, kteří by se v nádherné oblasti chtěli zdržet déle, také ubytovat. Dojet se sem dá autem, ale zoufat nemusí ani ti, kteří vlastní dopravu nemají: do Pasohlávek totiž zajíždí i autobus.

 

Naučná stezka Brána do Římské říše

 

Grázlova vyhlídka nad Dyjí

Mezi obcemi Vratěnín, Podhradí a Uherčice jižně od Jihlavy se na samé hranici Česka se sousedním Rakouskem nad meandrem řeky Dyje k nebi vypíná hezká vyhlídka. Graselova vyhlídka nese jméno Johanna George Grasela, bandity a loupežníka, který tady působil na přelomu 18. a 19. století a jehož příjmení později vedlo až ke slovu „grázl“. Na místě, které bylo pro Grasela strategickou pozorovatelnou, se dnes návštěvníci mohou těšit na skalní vyhlídku, z níž se otevírají nádherné pohledy do údolí Dyje a širokého okolí. Stojí tady také hezký bílý kříž a k dispozici je posezení pro ty, kteří se po cestě unavili. Vyhlídka je snadno dostupná: autem se dá přijet k mostu za Podhradím, do Mitrova nebo do Vratěnína, ze všech míst jsou to asi 2 kilometry pěšky. Do obcí jezdí ale také autobusy ze Znojma, a tak se sem dostanou i ti, kteří nemají vlastní dopravu.

 

Grázlova vyhlídka nad Dyjí

 

Aktuálně

5. 9. 2021

Mezinárodní den charity


Proč právě 5. září? Na počest mimořádně významné humanitární pracovnice…

1. 9. 2021

Zpátky do školních lavic


Věříme, že se vám prázdniny vydařily a zůstala vám z nich spousta nezapomenutelných vzpomínek…

25. 8. 2021

Soutěž Prázdninové putování 2021 pokračuje!


Rozhodli jsme pro Vás prodloužit soutěž Prázdninové putování o měsíc – až do 30. 9. 2021

12. 8. 2021

Mezinárodní den mládeže


Mezinárodní den mládeže se každoročně slaví 12. srpna. Svátek je zamýšlen jako příležitost pro vlády států…

7. 8. 2021

Den odpuštění


Možná je to pro vás novinka, ale pokud jste na někoho hodně naštvaní či dokonce plni nenávisti a říkáte si věty typu: „To mu nikdy nezapomenu!“…

 
 
Koordinátor projektu
Rodinné pasy
pro Jihomoravský kraj