Kam s dětmi o víkendu?

Připravili jsme pro vás několik tipů na výlety v rámci Jihomoravského kraje.

Lesnický Slavín

Lesnický Slavín je soubor památníků a upravených studánek rozmístěných po lesích okolo Adamova, v prostoru mezi Vranovem, Blanskem, Křtinami a Brnem. Byl budován od konce 20. let 20. století Vysokou školou zemědělskou v Brně, řada památníků v tomto prostoru je však ještě starší. Svým umístěním v dlouhodobě cíleně komponované a promyšleně lesnicky využívané lesnaté krajině a kulturně-historickým i krajinářským významem přesahuje hranice ČR. Mezi nejnavštěvovanější památníky patří Máchův památník či Památník umučených lesníků u Adamova. V současné době se ve Slavíně nachází více než 70 objektů, které kromě své turistické a kulturní hodnoty nezřídka slouží i jako kulisa pro pořádání různých kulturních a společenských akcí. V oblasti se dále nalézá několik menších arboret a celá řada dalších kulturních památek. Územím Lesnického Slavína prochází řada naučných stezek, turistických tras KČT a cyklotras, s významnějšími přestupními uzly v Adamově, Bílovicích nad Svitavou, Křtinách, Útěchově a Vranově. Všechna místa jsou dostupná příměstskou dopravou Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje.

Mariánské údolí

Mariánské údolí se nachází převážně na východním okraji katastrálního území brněnské městské části Brno-Líšeň, ale zasahuje i do katastrálních území Mokrá u Brna a Horákov a Ochoz u Brna. Údolím protéká potok Říčka, který zde vytváří meandry a na němž bylo v letech 1953–1967 vybudováno pět údolních nádrží: Pod Hádkem, rybník Pod Hornekem, U Kadlecova mlýna, Pod hrádkem a U Muchovy boudy. Tři největší nádrže měly původně zásobovat vodou cementárnu v Mokré. Dále se zde nachází několik mlýnů a výletních restaurací, z nichž nejznámější je Muchova bouda. Po obou stranách údolí se nacházejí lesy. Celé údolí je průjezdné jak na kole, tak autem s povolením. Za komunizmu bylo údolí přejmenováno na Gottwaldovo údolí. Ve zdejším areálu, k tomu účelu po druhé světové válce vybudovaném, byly SČSP každoročně koncem června pořádány manifestace práce a socialistického budování, kterých se zúčastňovali komunističtí funkcionáři, vystupovala zde i celá řada zpěváků a bývaly tu i různé pouťové atrakce. Na severu Mariánského údolí, na toku Říčky, se nachází také několik jeskyní: Pekárna, Švédův stůl a Ochozská jeskyně.

Údolí Říčky

Údolí Říčky je přírodní rezervace v jižní části Drahanské vrchoviny v chráněné krajinné oblasti Moravský kras, jižně od Ochozu u Brna v Jihomoravském kraji. Rezervace byla vyhlášena roku 1990 a rozkládá se po obou stranách potoka Říčky na ploše 141,27 ha. Důvodem ochrany je výskyt přirozených lesních a lesostepních porostů s teplomilnou flórou a faunou a četné krasové jevy a jeskyně, z nichž nejvýznamnější jsou 1750 metrů dlouhý systém Ochozské jeskyně a Hostěnického propadání nebo významné archeologické naleziště z doby lovců sobů – jeskyně Pekárna. Přírodní rezervací vede naučná stezka.

Obora Holedná

Obora Holedná je účelové myslivecké zařízení na území statutárního města Brna. Slouží k chovu muflonů a daňků, součástí je několik jezírek, malá obora s divokými prasaty a několik odpočinkových altánů a také tudy vede značená naučná stezka. Obora je výjimečná svým umístěním uvnitř velkého města, nachází se mezi sídlišti Jundrov, Kohoutovice a Bystrc. Obora zaujímá plochu 327 ha, rozkládá se okolo kopce Holedná v kohoutovických lesích. Při klidném pohybu skrze listnatý les zde mohou návštěvníci spatřit nejenom muflony, daňky a jeleny, ale i rozličné druhy ptáků. Žijí zde především datel, žluva a strakapoud. Ve vodních nádržích se usadily i kachny, ryby a obojživelníci. Oborou prochází tři turistické značky různých obtížností, a to modrá, žlutá a zelená. Nejvyšším bodem obory je vrch Hobrtenky s nadmořskou výškou 405 m n. m. V roce 2017 byla otevřena interaktivní naučná stezka Holedná, která vede okolo výběhu prasat. Jde o deset stanovišť s informačními tabulemi a herními prvky.

Rozhledna Babí lom

Babí lom je rozhledna nacházející se na stejnojmenném skalnatém hřebenu nad obcí Lelekovice v okrese Brno-venkov.

Rozhledna Akátová věž

Na kopci Výhon východně od Židlochovic stojí rozhledna, které se říká Akátová věž. Ne nadarmo: je totiž postavena z akátového dřeva. Rozhledna má kruhový tvar, je vysoká 18 metrů a na její vrchol vede točité schodiště. Z Akátové věže je 360stupňový výhled, kterému nic nestojí v cestě. Zahlédnout je odsud možné blízká města, ale i Pálavu, Novomlýnské nádrže, Bílé Karpaty, a pokud jsou podmínky skutečně ideální, dokonce i Alpy. K rozhledně vede od nádraží v Hrušovanech zelená turistická trasa přes Židlochovice a také naučná stezka v délce něco přes 4 kilometry. Hřeben hory kopíruje asfaltová cesta, kterou ocení hlavně cyklisté.

Macocha

Propast Macocha je nejznámější propast v oblasti Moravského krasu a součást komplexu Punkevních jeskyní. Hloubka suché části propasti je 138,4 m, na jejím dně se nachází Horní a Dolní macošské jezírko. Propast se nachází v katastrálním území obce Vilémovice.

Býčí skála

Býčí skála je jeskyně nacházející se ve střední části CHKO Moravský kras, severně od města Brna, ve Křtinském údolí mezi městem Adamov a městysem Křtiny. Spolu s Barovou jeskyní a Rudickým propadáním tvoří po Amatérské jeskyni druhý nejdelší jeskynní systém v České republice o celkové délce přesahující 16 kilometrů.

Nový hrad

Nový hrad je opravená zřícenina nad údolím řeky Svitavy mezi Blanskem a Adamovem v katastru obce Olomučany. Vznikl na místě staršího předsunutého opevnění tzv. Starého hradu, který posléze zcela nahradil. Z původního hradu se do současnosti zachovaly malé zbytky zdí, terénní deprese a dva široké příkopy, zatímco hradby Nového hradu stojí prakticky v původní výšce. Jihozápadně od Nového hradu se na druhé straně příkopu, kterým v současnosti prochází přístupová cesta k hradu, nachází dobře zachovalé vyvýšené obléhací stanoviště Uhrů opevněné příkopem a valem. Od roku 1964 je hrad chráněn jako kulturní památka.

Chráněná krajinná oblast Pálava

Chráněná krajinná oblast o rozloze 83 km² zahrnuje hřebeny Pavlovských vrchů, Milovický les a sníženinu jižně od něj až po státní hranici s Rakouskem. Pálava ochraňuje nejcennější biotopy druhově bohatých skalních, drnových a lučních stepí, lesostepí, teplomilných doubrav a suťových lesů vyvinutých na vápencových kopcích Pavlovských vrchů. Lesní komplex Milovického lesa tvoří teplomilné doubravy a panonské dubohabřiny se dvěma oborami pro chov zvěře. V nivě Dyje mezi Novými Mlýny a Bulhary se střídají lužní lesy s jinými mokřadními nebo vodními společenstvy. V roce 1986 byla chráněná krajinná oblast Pálava organizací UNESCO zařazena do mezinárodní sítě biosférických rezervací chránících ukázky nejvýznačnějších světových ekosystémů. Na území CHKO byla v roce 2004 vyhlášena ptačí oblast. Předmětem ochrany jsou populace čápa bílého, orla mořského, včelojeda lesního, strakapouda jižního, strakapouda prostředního, pěnice vlašské, lejska bělokrkého a ťuhýka obecného.

Stezka Járy Cimrmana na Sýkoř

V Lomnici u Tišnova na jižní Moravě začíná naučná stezka, kterou si užijí hlavně příznivci českého všeuměla 19. století. Stezka je dlouhá asi 5 kilometrů a má několik zastavení, kterým se tady ale říká „plahočiny“, jak je vysvětleno už u první z nich s plastikou Nohy Járy Cimrmana. Na dalších zastávkách je možné seznámit se s Cimrmanovou sportovní kariérou, prohlédnout si jeho podobiznu nebo si přečíst ukázky z jeho divadelních her. Naučná stezka vede po žluté turistické značce z Lomnice k hájence pod vrchem Sýkoř a celou cestu stoupá do kopce. Začíná v Lomnici na náměstí přímo u zastávky autobusů, a tak se sem bez problémů dostanou i ti, kteří nemají vlastní dopravu. Kdo by si chtěl procházku prodloužit a nechtěl se vracet do Lomnice, může odsud pokračovat až do Nedvědice a na hrad Pernštejn. Komu by se nechtělo šlapat do kopce, má možnost začít v Osikách, kam jezdí autobus z Lomnice nebo z Tišnova. Procházka se sice prodlouží asi na 8 kilometrů, ale jde z kopce a po cestě je navíc možné navštívit i hezkou studánku Járy Cimrmana.

Svatý kopeček u Mikulova

Přírodní rezervace Svatý kopeček byla vyhlášena v roce 1946 na rozloze 37,2 ha k ochraně bradla z jurských vápenců nad Mikulovem. Svatý kopeček je jeden z kopců Pavlovských vrchů o výšce 363 m. Tvoří spolu se zvonicí a kaplí sv. Šebestiána významnou krajinnou dominantu nad Mikulovem. Menší kaple sv. Rosálie a kaple sv. Barbory se nachází za těmito dvěma dominantami. Kaple Božího hrobu zaklenutá kopulí je na turistické stezce v navazujícím lesním porostu.

Ždánický les

Ždánický les je plochá vrchovina s rozlohou 470 km², nejvyšším vrcholem U Slepice 438 m n. m., střední výškou 270,7 m n. m. a středním sklonu 4° 54´. Nachází se na jihovýchodní Moravě v okresech Hodonín, Břeclav, Brno-venkov a Vyškov v Jihomoravském kraji. Sousedí s Litenčickou pahorkatinou, Dyjsko-svrateckým úvalem, Dolnomoravským úvalem a Kyjovskou pahorkatinou.

Vodní nádrž Nové Mlýny-střed

Vodní dílo Nové Mlýny je kaskáda tří přehradních nádrží na řece Dyji pod Pavlovskými vrchy na jihu Moravy, na rozhraní okresů Břeclav a Brno-venkov. Nazývá se podle stejnojmenné osady pod poslední hrází. Nádrže byly postaveny v 70. až 80. letech 20. století, aby zamezily každoročním záplavám a zvýšily intenzitu zemědělské výroby. Hlavním důvodem výstavby byly plány socialistického hospodářství na rozsáhlé systémy zavlažovacích kanálů.

Naučná stezka Brána do Římské říše

U Pasohlávek na břehu novomlýnských nádrží si návštěvníci jižní Moravy mohou projít historicky zaměřenou naučnou stezku. Naučná stezka Brána do Římské říše byla otevřena teprve před několika lety a přesto, že je dlouhá jen 1,5 kilometru, vešlo se na ni hned 10 zastavení. Prostřednictvím informačních tabulí se zájemci podívají na místa jedinečných archeologických nálezů Hradiska u Mušova, jediného bývalého římského tábora na celé Moravě. Dozví se, že na místě dnes již zaniklé obec Mušov na dně dnešních nádrží byla před 2 tisíci lety vybudována mohutná pevnost s lázněmi, později tady byly objeveny cihly, římské mince, keramika, ale například také legionářské brnění. Naučná stezka začíná přímo u kempu Merkur v Pasohlávkách, kde se mohou ti, kteří by se v nádherné oblasti chtěli zdržet déle, také ubytovat. Dojet se sem dá autem, ale zoufat nemusí ani ti, kteří vlastní dopravu nemají: do Pasohlávek totiž zajíždí i autobus.

Grázlova vyhlídka nad Dyjí

Mezi obcemi Vratěnín, Podhradí a Uherčice jižně od Jihlavy se na samé hranici Česka se sousedním Rakouskem nad meandrem řeky Dyje k nebi vypíná hezká vyhlídka. Graselova vyhlídka nese jméno Johanna George Grasela, bandity a loupežníka, který tady působil na přelomu 18. a 19. století a jehož příjmení později vedlo až ke slovu „grázl“. Na místě, které bylo pro Grasela strategickou pozorovatelnou, se dnes návštěvníci mohou těšit na skalní vyhlídku, z níž se otevírají nádherné pohledy do údolí Dyje a širokého okolí. Stojí tady také hezký bílý kříž a k dispozici je posezení pro ty, kteří se po cestě unavili. Vyhlídka je snadno dostupná: autem se dá přijet k mostu za Podhradím, do Mitrova nebo do Vratěnína, ze všech míst jsou to asi 2 kilometry pěšky. Do obcí jezdí ale také autobusy ze Znojma, a tak se sem dostanou i ti, kteří nemají vlastní dopravu.