30. 4. pálení čarodějnic a májky

Pálení čarodějnic (také Filipojakubská noc, Valpuržina noc) se odehrává v noci z 30. dubna na 1. května. Jedná se o velmi starý a dodnes živý lidový zvyk. Tuto noc se lidé schází u zapálených ohňů a slaví příchod jara. Na některých místech se staví májka. Oba tyto rituály se postupem času staly tradičními.

Filipojakubská noc trvá od soumraku 30. dubna do úsvitu 1. května. V tuto noc se údajně nejaktivněji projevovala činnost čarodějnic. Lidé se snažili čarodějnicím v jejich počinech různě bránit. Například práskali bičem nebo tloukli železem či dřevem, a to proto, že hluk je měl zaplašit. Také kreslili magické kruhy kolem domů a nad vrata a dveře věšeli posvěcené větve.

Před koncem dubna se svobodní mládenci vydali hledat břízky, které ozdobili barevnými fábory a v noci na 1. května je postavili u domů, kde bydlely svobodné dívky. Společná velká máj se stavěla na návsi. Druhý den se pod ní uspořádal veselý průvod s hudbou, někdy i s tancem. Lidé tak vítali příchod jara a nový život. Ovšem každá vesnice, jak praví tradice, musí první noc hlídat svou májku, aby ji závistivci ze sousední vesnice nepokáceli.

 Zvyk stavění máje pochází pravděpodobně ze 16. století. Většinou se jedná o celý strom, který je zbaven větví a kůry. Pouze horní část se ponechává s větvemi. Někdy se používá spodní kůl více let a obměňuje se pouze živý vršek. Jako stromy se používají často jehličnany (smrky), ale setkáme se i např.
s břízou. Vršek máje se zdobí proužky barevného krepového papíru nebo látek, na máj se též zavěšuje zdobený věnec.